Hned na úvod se chci pochlubit fotečkama ze svého svátečku. Teda dobrá - nejen z mojeho svátečku, ale i z mrňouskového svátečku. Byl to totiž sváteček všech dětí. Akorát nechápu, jak přesně na sváteček všech dětí může mít maminka narozeniny. Ale dobrá, popořádku. Nejdříve přišel poštou balíček s oblečeníčkem malé čarodějnice. Vy neznáte malou čarodějnici? To je přeci ta hodná s tím havranem Abraxasem! A pak to začalo. Den dětí jsme slavili už o víkendu, což jsem byla ráda - takhle jsme mohli slavit hned dva dny. Od soboty jsem v průběhu dne až do neděle dostávala dárečky a dobrůtky. K tomu jsem si mohla v obchůdku vybrat ještě hračku (Davídkovi jsme taky vybrali), kterou jsem chtěla. K tomu byla spousta sladkostí a v obchůdku, co se mu říká Olympie jsem si šla s dětmi hrát do takového koutku a ještě předtím jsem měla šťávičku ze samého ovoce. No a když byl ten skutečný sváteček, tak slavila maminka narozeniny. Dostala od tatínka mobilní telefonek, tak jsme ho (jak je ostatně vidět na fotečkách) s maminkou musely nastudovat a náš mrňous se na to díval a taky se mu moc a moc líbil.



A tady máte mrňouska, jak nám už leze. Nóó leze - on se spíš tak nějak plazí. Ale přeplazí se všude tam, kam chce a musí se dávat pozor, aby se o něj nezakoplo. Položíte ho na jednu stranu pokoje a za chvíli ho máte ve dveřích na straně druhé, takže když běhám po bytečku, tak musím neustále mít očička ve střehu. S ním je tolik práce ...



Tuto neděli jsme se byli podívat jak se daří strejdovi Zmijunovi. Tedy vlastně ono se to tak ze slušnosti říká - ve skutečnosti jsem se jela podívat jak se daří jeho zvířátkům, protože ty se mi líbí mnohem víc (nevím proč, ale tatínek se smál a říkal, že jemu taky). Dokonce i Davídek se nahlas smál na strejdovo štěňátko a chtěl se s ním kamarádit. Štěňátko bylo stejného názoru a tak když tatínek s maminkou nebyli dostatečně rychlí, tak dalo Davídkovi pusinku. Pak jsme se ještě na chvíli zastavili za uničovskou prababičkou, ale to už jsme honem spěchali nazpátek k strejdovi, abychom si opekli na večeři kabanos. Moc se mi u strejdy líbilo a myslím, že ostatním asi taky. Třeba taky tatínek vypadal moc spokojeně - dal si se strejdou vínečko a na zpáteční cestě řídila maminka.





Jinak mám dny (neříkám, že jsou časté), kdy si na svého brášku celkem zvykám a dokonce už si spolu i trochu hrajem. Máme takové dvě společné hry, které nám spolu velmi dobře jdou. V té první lezem vedle sebe po břiše až k posuvné skříni v ložnici - tu otevřem a spolu všechno vyhazujeme ven. V té druhé (poslední fotečky této série) chytneme tatínka a pořádně spolupracujeme s Davídkem na tom, abychom ho přeprali. Teď se taky spolu koupem i když tohle nám občas až tak nejde - třeba občas se stane, že mne Davídek něčím náhodně přetáhne - v tomto případě hadicí od pračky.







A závěrem (aby jste mne nepomluvili) přidávám ještě pár foteček Davídka.




Tak. Myslím, že zcela vyjímečně je tady toho dost a že by to pro tento měsíc stačilo.