A je tu období karnevalů. I moje rodinka se podílela - babička spíchla sukýnečku, maminka vyrobila ocásek, tatínek zapůjčil autíčko a já Nelinka jsem se do té parády oblékla a vyrazila. Maminka mi ještě dokreslila fousky a mohla jsem předstoupit před odbornou porotu. Jestli jste to teda jěstě pořád nepoznali, tak jsem byla za kočičku (to by jste měli snad poznat aspoň podle té myšky na mém rukávku) a musím vám říct, že jsem měla (jak jinak) úspěch. Dostala jsem diplom za první místo.




Mentalitu tohoto ptactva opravdu nikdy nepochopím. Clověk si drží svůj rohlíček, který si doma pracně vydobyl pod průhlednou záminkou, že jde krmit kačenky a ono to hloupé ptactvo si myslí, že je to jenom a jenom pro ně. No neříkám, že mi občas něco neupadne, ale to není hodno toho loudění potravy co vidím všude kolem.




Ještě ani pořádně neodezněly narozeniny a vánoce a máme tu další oslavu a další dárečky. Samozřejmě, vy zapomnětlivci, dyť já mám ještě přeci svátek ! A opět to pracné rozbalování těch stužkama převázaných papírů, zase to ochutnávání slaďoučkého dortíčku a zase spousta lidí, kteří jenom a jenom mně přišli popřát. Však jim to všem dělá velkou radost - jen se podívejte jak jsou dědečkové ve vynikající náladě. A co říkáte na můj apartní deštníček ? Ten je, co !? Inu růžovofialková se ke mně hodí.