Prosinec 2009


A je tu prosinec. Chicht.. Juchů! Maminka s tatínkem říkali, že to je měsíc dárečků a já mám dárečky moc ráda. A abych si to předlouhé čekání na dárečky (a že jich bude - prý dárečky dostávají holčičky co jsou šikovné a hodňoučké, no přesně jako já) nějak zkrátila, tak si zatím pěkně hraji a taky si zkouším občas něco pěkného na sebe. Když už jsme tak u toho hraní, tak si dokonce hraji i s naším mrňouskem, protože jsem prostě a zkrátka hodná (..a jak jsem už říkala hodné holčičky dostanou víc dárečků ;-). Musím však přiznat, že některé hry Davídka zrovna nenadchly. Třeba když si se mnou hraje na víly, tak mi dělá pořád nějaké naschvály a pořád si strhává kytičkový věneček. Ale já jsem trpělivá, nezlobím se na něj, ba naopak mamince pomáhám s jeho koupáním.





A nyní něco foteček ze všedního života, tak jak to u nás pěkně doma chodí a nedej bože i vypadá. Málem bych pozapomenula upozornit na mou odbornou pomoc při vytváření perníčkového medového těstíčka.





Vím sice, že chcete všichni vidět jenom a hlavně mne Nelinku, ale aby to nevypadalo, že jsem bůh ví jaká, tak to budete muset vydržet a kouknout se taky na fotečky našeho malého Davídka , protože jemu by to určitě jinak bylo líto.





Na následujících fotečkách jsme s Davídkem pěkně spolu - já jsem ta hodná, chytrá a šikovná sestřička a Davídek je ten malý bratříček, který se teprve všechno ode mne musí pěkně naučit, aby byl aspoň neparně částečně tak dobrý a skvělý jako já.









Abych si letos toho Mikuláše pěkně užila, tak jsem si sním domluvila dostaveníčko hned na třikrát. Nejdřív jsem se s maminkou za ním vypravila do Heřmánku, protože říkal, že v oficiální termín má toho hrozně moc a stejně by naráz nepobral všechny ty dobrůtky, co má pro mne nachystané. Potom jsme se s Mikulášem měli potkat u nás doma, ale vůbec jsme se nakonec neviděli, protože Mikuláš moc spěchal a tak mi nechal jen v mističce na balkónku dobrůtky. Davídek mi je záviděl a chtěl si taky kousnout, ale on ještě nemá zoubky a čokoládku stejně ještě nemůže. Čokoládka byla dobrá, ale přeci jen jsem se na Mikuláše trochu zlobila, že si na mne nevyhradil ani chvilinku (a to mohl posedět a maminka mu mohla nalít kafíčko a tatínek vínečka). Asi se o tom dozvěděl a tak se se mnou domluvil, že se ještě jednou potkáme a to v dětském koutku v Džungli. A opravdu tam byl ... a i s andílky, kteří hráli na flétničky, housličky a na kytaru a k tomu zpívali koledy. Krom mne tam ale byla ukrutná spousta dětí, takže jsem si pořádně mohla pohrát až Mikuláš odešel a děti spěchaly domů k obědu.











A je to tady ....... VÁNOCÉÉÉÉ !!!
Nejdřív jsme s maminkou a tatínkem museli všechno pěkně uklidit, protože jak říkala maminka s tatínkem, tak Ježíšek chodí jen tam, kde je pěkně uklizeno. Pak jsem mamince pomohla nazdobit vánoční stromeček - tedy co to povídám, já jsem nazdobila stromeček a maminka mi pomáhala. No a když bylo všechno už připraveno, vše bylo uklizeňoučké a my všichni už byli i po odpolední procházce (kde jsme dávali ten obyčejný rohlíček těm nepapajícím kačenkám, co už se skoro nemohly pohnout), tak nadešel čas, kdy se měl konečně objevit onen tolik očekávaný Ježíšek, aby mi nadělil pod stromeček dárečky za to, že jsem byla celý rok neobyčejně hodná. A tak jsme všichni čekali, a čekali, a čekali .... Nakonec dřív než Ježíšek přišel hlad, ale na to byla maminka výborně připravená a tak jsme zasedli k pěkně prostřenému stolečku. Ale představte si, ten Ježíšek pořád nešel a nešel. Za okny tma a on pořád nikde. Pak naštěstí napadlo maminku s tatínkem, jestli ono to není tím, že Ježíšek nechce být u těch dárečků rušen a tak jsme se všichni zavřeli do pokojíčku, aby ten Ježíšek měl na ty dárečky klid. Pouze maminka s tatínkem se střídali, aby po očku sledovali Ježíška, zda už tam není. A pak najednou zazvonil zvoneček a ikdyž jsem se vřítila do obývacího pokoje, tak Ježíška už jsem nestihnula. V pokoji bylo přítmí, hrály koledy, stromeček nádherně zářil a všude kolem něho byly samé dárečky.






Kdybych vám tady povídala, co jsem všechno dostala pod stromeček, tak by jste po zbytek dne nic nedělali a jen četli výčet mých dárečků, protože jak už jsem tu několikrát řekla, tak já jsem přeci byla po celý rok hodná. Takže jen zjednodušeně .... bylo jich MÓÓÓC !!!

Vaše Nelinka