A je to tady - zas jsem o rok starší. Prohlížím se hned po ránu ve svém zrcadélku, ale zatím žádné vrásky nevidím. Je to dobré - ještě nejsem tak stará, říkám si s úlevou a běžím se zas honem podívat k oknu. Už od samého rána totiž netrpělivě očekávám babičku z Přerova. Ne že bych se na babičku s dědečkem z Uničova těšila míň, ale babička z Přerova mi k narozeninám slíbila upéct dort a já jsem si mohla vybrat, jak bude vypadat. Původně to měl být krteček, ale nakonec jsem změnila svůj požadavek na vláček. No, uvidíme jak se babička se zadaným úkolem vyrovná a zda se mu postaví čelem ;-)) A už jsou tu! A babička už opravdu onen dort nese ... ale ten je! Skutečný dort vláček. Jů! Moc pěkný dort vláček a já si z něho hned mohu líznout. Heč! Po té co jsem si sfoukla dvě svíčky, které byly na uhláku vláčku (on to byl totiž vláček parní) přišly na řadu dárečky. Dostala jsem stoleček se židličkou, nádobíčko na vaření, omalovánky, ale hlavně novou červenou motorku. Nakonec mne vousatej děda pohoupal v babiččině kabele. Samozřejmě, že nakonec jedno ucho nevydrželo - naštěstí jsem zrovna byla ne moc rozhoupaná u podlahy a to ucho si babička do příště přišila.









A zde mám několik foteček z ostatního života. Sice je neslušné, že mne bdělé oko fotografa zachytilo v intimních chvílích (to jest ve vaně a na nočníčku), ale vidíte že ono faux pas přítomnosti nestoudného fotografa s nadhledem přecházím.